Láska je láska

2. října 2007 v 11:13 | Vaše Marcela |  Čtení k ranní kávě
Láska je láska
Malé zamyšlení nad tím, jaké to je, mít vztah, který klape tak, jak má.
Už je to tak ...mám ho ráda. A mám ho ráda čím dál tím víc. Říká se, že láska má sestupnou tendenci, nejdříve je seznamování, pak šílená zamilovanost a později se vztah jaksi uklidní. Já ho mám ale každý den stále víc a víc ráda a už to trvá pěkně dlouho.

Vůbec si nedovedu představit svůj život bez něj. Už jen představa, že bych se vrátila domů a on tam nebyl, je pro mě hrozná.
To on změnil můj život. Veškerý volný čas trávíme spolu, není den, abych se s ním nudila. Obohatil můj svět, pomáhá mi, díky němu poznávám stále nové věci a objevuji nepoznané.

A přitom to vůbec nebyla láska na první pohled. Ještě si přesně vzpomínám, když byl u nás poprvé a my jsme se seznámili. Připadal mi takový nezajímavý, chladný a nudný. Jak moc jsem se tenkrát spletla.

Má na mě vždycky čas, kdykoliv potřebuji, je se mnou, třeba i ve tři ráno. Bez něj by mě bylo jen půl, stal se prostě neoddělitelnou součástí mého života.

Nekritizuje mě, bere mě takovou, jaká jsem, před ním se můžu objevit klidně neupravená, v teplácích a třeba s natáčkami ve vlasech a jemu to nebude vadit. Nechce po mě, abych uklízela, vařila, je prostě strašně nenáročný. Když se rozčílím a křičím, on jen klidně poslouchá a nezlobí se na mě. Je prostě skvělý, je celý můj a já ho nikomu nedám.

A co je na něm vůbec nejlepší je to, že ho má rád i můj partner. Nežárlí na něj a vycházejí spolu taky skvěle.

Prostě ...počítač se stal právoplatným členem naší domácnosti, bez kterého si náš život už nedovedeme představit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkuji za návštěvu a přijďte zas