Květen 2007

Fantazie

28. května 2007 v 21:44 | Vaše Marcela |  Obrázky z netu
Je den, možná skoro noc
Zdá se mi, že mám velkou moc.
Naději, že ucítím znovu a zas tu vůni,
Jenž může se rovnat jen růži.

Ano, je to tak,
Pomalu mě ovládnou ty podlé květy,
Které svými trny zraní i děti,
Oslní na pohled kdo je jen zahlédne,
Překvapí vůní svou kdo se jen nadechne.

Růže je voda ve vyschlé poušti
Růže je měsíc na nebi,
Růže je trn v houští,
Růže je poslední kapka nadějí
Krásné obrázky najdete v galerii

Jen tak mě zaujalo

28. května 2007 v 11:49 | Vaše Marcela |  Rady pro každého
Kočičí předení jako lék proti stresu
Za vynikající lék proti stresu označuje jeden francouzský veterinář kočičí předení. Příjemné vrnění domácích šelmiček proto nahrál na CD a nabízí je jako domácí terapii.
Nejoblíbenějšími zbraněmi na únavu a na uklidnění je pro většinu lidí káva, cigarety nebo alkohol
Proti okamžité únavě je například daleko účinnějším prostředkem hroznové víno nebo med (ten vedle rychlých cukrů obsahuje i ty, které působí pomaleji). Jsou palivem pro tělo i pro mozek, když se potřebujeme vzpružit rychle
Sedm barev zdraví:
Každá barva má své specifické vlastnosti, které souvisejí s délkou světelných vln. Proto není lhostejné, jakou barvou ovlivníme dané onemocnění.
Červená barva je vhodná na anémii, artritidu, nedostatek chuti k jídlu, při chorobách střev, žaludku, při lišejích, revmatismu, spále a různých vyrážkách.
Indigová je vhodná na astma, šedý zákal, revmatismus, onemocnění očí, zánět mandlí, zánět kloubů, chronické choroby, černý kašel.
Fialová je dobrá při onemocněni plic, uší a očí, při epilepsii, bolestech nervů, otřesu mozku, nervových poruchách souvisejících s přecitlivělostí, ischiasu.
Pomerančová pomáhá při alkoholismu, chorobách jater, ledvinových kamenech, oslabení srdečního svalu, onemocněni sleziny, žaludečních vředech, ledvinových poruchách, poruchách funkce střev, zácpě.
Zelená ulehčí, pokud trpíte na alergie, angínu, nemoci kůže, dušnost, klaustrofóbii, vysoký tlak, nádory, záněty průdušek a plic.
Modravá pomáhá při nespavosti, průjmu, bolestech zubů, hemoroidech, škytavce, krátkozrakosti, migréně, vysokém tlaku, spalničkách, žloutence, zánětech mandlí, nosu, kloubů, mozkových blan a uší.
Žlutá účinkuje při nemocech pokožky, jater, při cukrovce, špatném trávení, dně, zácpě.
Říká se,že smích je lékem na všechno tak trocha humoru nakonec
˝Mami,kup mi velblouda!˝
˝A čím bychom ho krmili?˝
˝Kup mi toho ze zoologické zahrady, ten se krmit nesmí!˝
Žena se ráno vzbudí a říká manželovi:
- "Miláčku, v noci se mi zdálo, že jsem na výročí svatby dostala briliantový náhrdelník. Co by to mohlo znamenat?"
- "Jen vydrž, brzy se to dozvíš", říká tajemně manžel.
A skutečně. Na výročí svatby dostala manželka pěknou elegantní krabičku, převázanou mašlí. Třesoucíma rukama ji rozbalila a vevnitř byla knížka s nápisem Velký snář.

Město v mých vzpomínkách

22. května 2007 v 22:50 | Vaše Marcela |  Moje cestování
Ostrava
O tomto městě se pravilo ,že je černé,ocelové, průmyslové uhelné.Ostrava je spojená s uhlím a velkým průmyslem,ale má i svoji krásu a půvab
Nachází na severovýchodě České republiky, v Moravskoslezském kraji, nedaleko hranic s Polskem. Jedná se o největší průmyslovou aglomeraci ČR.
Před lety se na pět let stala Ostrava mým domovem a já měla možnost toto město poznat po všech stránkám. Docela brzo jsem si zvykla a Ostravu jsem si zamilovala a dodnes mám toto město ve svých vzpomínkách. Ostrava byla hodně ovlivněna a spojována s uhlím,ale je to krásné město a má svůje kouzlo.
Asi nejzajímavější část pro mě byla Ostrava Poruba kde jsem bydlela a pracovala.
Protékají zde čtyři řeky
Odra Ostravice, Opava i Lučina. Každá ze čtyř ostravských řek je jiná a jedinečná.
Tohle k Ostravě patří
A Taková krásná místa má Ostrava
Spolu s Ostravou jsem měla možnost poznat i okolí a zde mám asi nejzajímavější vzpomínku na výlety do nedalekých Beskyd.
Kdo by neznal Lysou horu. Na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd (1323 metrů) takřka každodenně míří desítky turistů. Z ostrava se tam dostanete velice snadno nejdříve krátká cesta vláčkem a potom zvolit tu správnou trasu a vystoupat až na samý vrchol Lysé hory je to krásný zážitek a příjemná únava ,ale pozor i v letních měsících vás na vrcholu může překvapit sněhová přeháňka.

Co dokáží kameny

19. května 2007 v 23:00 | Vaše Marcela |  Něco pro zdraví
Tajuplná moc drahokamů
Okolo drahých kamenů vznikaly pověsti a legendy a každá z nich jim také přisuzovala zvláštní moc,proto drahokamy používají jako amulety a talismany.

Staré učení praví, že drahokamy přitahují duchovní vlivy těch planet, ve kterých převládají jim podobné síly, a že právě mezi těmito kameny, planetami a kovy panuje zvláštní sympatie. Protože se drahokamy rodily kdysi dávno uvnitř Země, uchovaly se v nich prastaré síly, které mohou ovlivňovat i nás. Musí se ale samozřejmě jednat o kameny přírodní, nikoli syntetické.
A jak může nošení kamenů fungovat? Jejich nošení v nás pomalu ale jistě zesiluje vibrace, které vysílají. Ty v nás tak časem mohou vzbudit určité pocity, které nás nenápadně mohou měnit k lepšímu a vést nás k jinému jednání. Každý ale nemůže nosit jen tak libovolný kámen - ten musí odpovídat temperamentu svého nositele a vlivům jeho planety.

Pokud se rozhodnete tajemnou sílu drahých kamenů využít , dbejte i na to, kde si ten váš pořídíte. Rozhodně ho například nekupujte v zástavárně. Stejně jako drahokamy nasávají přírodní síly, tak nasávají i energii svých majitelů. Kámen ze zástavárny tak v sobě určitě nese neštěstí člověka, který byl nucen ho prodat. Nejlepší tak pro vás bude ten, který ještě nikdo před vámi nenosil.

Zároveň by váš kámen měl být nepoškozený a bez kazu, tak by se totiž mohla ztratit i jeho léčivá síla. Dobrá zpráva ale je, že moc a síla vašeho drahokamu se neodvíjí od toho, jak je veliký. Takže i malý kamínek vám může přinést velký užitek.
Léčivá moc drahých kamenů

Drahokamy mají svou léčivou a psychickou sílu, kterou můžeme pro sebe používat. Můžou být jakkoliv veliké, když při sobě budeme nosit nám odpovídající kámen, můžeme změnit i to, co se nám na sobě nelíbí. Ale jaký kámen se ke komu hodí?


Diamant (skopec, lev, váhy, štír)
Diamant je nejzářivější a nejžádanější ze všech drahokamů. tomu, kdo ho nosí, přináší sílu a odvahu a pomáhá proti zasmušilosti a úzkosti. Slabším povahám pomáhá v koncentraci a v silnějších rozněcuje vášeň. Pokud ho budete nosit na
levé straně těla, pomůže vám proti nepřátelům a lépe rozeznáte lež.

Rubín (lev)

Tomuto drahokamu se už od nepaměti přisuzovaly ty nejvzácnější vlastnosti a po diamantu je nejvzácnější. Dodá vám statečnost a odvahu, povzbudí váš krevní oběh a tak posiluje slabší osoby. Podle některých vám dodá i na přitažlivosti.

Safír (býk, střelec, vodnář, ryby)
Je velmi tvrdý, proto je symbolem duševního pokoje. Ochraňuje nevinnost, posiluje vaši dobrotu, přitahuje přátele a odhání nepřátele.

Smaragd (blíženci, rak, panna)
Je kamenem souladu, přátelství a věrnosti. Může pomáhat při očních chorobách a rodičkám.

Ametyst (skopec, štír, ryby)
Ametyst svému nositeli propůjčí věrnost a cudnost a obrňuje proti svodům. Mezi přáteli upevňuje jejich pouto.

Opál, onyx (váhy, kozoroh, vodnář)
Opál a onyx jsou všeobecně považovány za kameny poněkud nešťastné, přináší víc špatných věcí než dobrých.

Karneol (blíženci)
Ochraňuje proti neštěstím a uhranutím.


Lapis lazuli (býk, váhy)

Pomáhá ve zdravém a hlubokém spánku a zahání horečku i melancholii.

Jaspis (skopec, panna, štír)
Má magickou sílu a posiluje paměť.

Beryl (blíženci, střelec, ryby)
Je symbolem štěstí, přináší dobrou náladu, bystří rozum, posiluje manželskou věrnost a nese životní vitalitu.

Tyrkys (střelec)
I tyrkys přináší věrnost a brání majiteleproti nehodám a neštěstím.

Topas (štír)
Pomáhá zklidnit nervy a přináší logické myšlení. Někomu sjasňuje jasnovidecké
schopnosti a touhu po okultismu. Chrání před závistí.

Perly (rak)
Jsou symbolem čistoty a ctnosti. Zasazeny ve zlatě symbolizují slzy radosti, ve stříbře nebo v platině slzy smutku.
Kameny nejen léčí,ale jsou i ozdobou

Slož si puzzle

18. května 2007 v 17:33 | Vaše Marcela |  Zábavné hry

Slož si puzzle


Krása

16. května 2007 v 19:15 | Vaše Marcela |  Čtení k ranní kávě

Skoro jako pohádka

Bylo... nebo nebylo... před dlouhou, dlouhou dobou existoval ostrov, na kterém žily všechny pocity člověka: dobrá nálada, smutek, vědění a kromě ostatních různých pocitů i láska. Jednoho dne se pocity dozvěděly, že se ostrov potopí. Každý si tedy připravil svou loď a odplouval z ostrova. Jen láska chtěla čekat do poslední chvíle. Ještě než se ostrov potopil, prosila láska o pomoc.
Na luxusní lodi plulo kolem lásky bohatství. Zeptala se: "Bohatství, můžeš mě vzít s sebou?"
"Ne, nemůžu. Mám na své lodi mnoho zlata a stříbra. Tady pro tebe není místo."
Tak se láska zeptala pýchy, která projížděla kolem na přenádherné lodi: "Pýcho, můžeš mě vzít s sebou?"
"Já tě, lásko, nemůžu vzít." odpověděla pýcha, "tady je všechno perfektní. Mohla bys poškodit mou loď."
Láska se tedy zeptala smutku, který jel kolem: "Smutku, prosím, vezmi mě s sebou"
"Ach lásko, " řekl smutek,"já jsem tak smutný, že musím zůstat sám."
Také dobrá nálada projela kolem lásky, ale byla tak spokojená, že ani neslyšela, že na ni láska volá.
Najednou řekl nějaký hlas: "Pojď lásko, já tě vezmu." Byl to nějaký stařec, kdo promluvil. Láska byla tak vděčná a šťastná, že se zapomněla zeptat na starcovo jméno. Když přijeli na pevninu, stařec odešel. Láska si uvědomila, že mu hodně dluží a zeptala se vědění: "Vědění, můžeš mi říct, kdo mi pomohl?"
"To byl čas," odpovědělo vědění.
"Čas?" zeptala se láska, "proč mi pomohl čas?"
A vědění odpovědělo: " Protože jen čas ví, jak důležitá je láska v životě."
Kde je krása ženy
Malý chlapec se zeptal mámy: "Proč pláčeš?"
Protože jsem žena, odpověděla mu.
Nerozumím, řekl.
Jeho máma ho jen objala a řekla: A nikdy ani neporozumíš.
Potom se chlapec zeptal svého otce: "Proč se mi zda, že máma pláče bez důvodů?"
Všechny ženy pláčí bez důvodu, bylo všechno, co mohl otec odpovědět.
Malý chlapec vyrostl a stal se mužem, ale stále nerozuměl, proč ženy pláči. Nakonec se Bůh ozval a zeptal se tedy přímo jeho: "Bože, proč se ženy rozpláčí tak lehce?"
Bůh odpověděl: " Když jsem stvořil ženu, musela být výjimečná. Stvořil jsem její hruď dost silnou na to, aby unesla váhu světa, ale natolik jemnou, aby poskytovala
pohodlí. Dal jsem ji vnitřní sílu, aby vydržela porod dítěte a odmítnutí, kterých tolik jednou okusí od svých děti. Dal jsem ji tvrdost, která ji pomůže stále pokračovat, když se všichni ostatní vzdávají a starat se o svoji rodinu navzdory chorobám a únavě bez stěžování si. Dal jsem ji cit milovat svoje děti za všech okolností, dokonce i tehdy, když ji její dítě velmi hluboko ranilo.
Dal jsem ji sílu přijmout svého manžela navzdory jeho chybám a zformoval jsem ji z jeho žebra, aby chránila jeho srdce. Dal jsem ji moudrost, aby věděla, že dobrý manžel nikdy neraní svoji ženu, ale někdy zkouší její sílu a její rozhodnost stát vedle něho bez výhrad. A nakonec jsem ji dal slzu, kterou vyroní, která je výlučně její, aby ji použila kdykoliv je zapotřebí.
Vidíš. Krása ženy není v šatech, které nosí, v postavě, kterou má, ani ve způsobu, jakým si češe vlasy. Krása ženy musí být vidět v jejich očích, protože ty jsou branou k jejímu srdci, místu, kde sídlí láska

OČI

15. května 2007 v 23:08 | Vaše Marcela |  Něco pro zdraví

OČI

Marně si po několika hodinách strávených u počítače mnete oči v bláhové naději, že vás pak přestane bolet hlava a písmenka s číslicemi se nebudou stékat do jedné rozmazané šmouhy? Tak v tomto problému nejdete sama. Unavené oči a syndrom suchých očí totiž v moderní době trápí čím dál více lidí. Oči máme sice stejné jako naši předci, ale namáháme je úplně jinak. Náš zrak je v neustálém "zápřahu", jenže nehledíme do dálek či do zeleně stromů, ale především do knih a na počítačové a televizní obrazovky. Výsledkem mohou být problémy, které výrazně ovlivní kvalitu života i správné fungování zraku. "Unavené oči se u člověka projevují jako pocity přepracování, napětí, bolestivosti nebo pálení v očích," říká "Termín unavené oči se používá k popisu méně intenzivní formy syndromu suchého oka."
Jak je možné, že oko, které by mělo být neustále svlažované, vysychá? Potíže vznikají především při činnostech, které vyžadují zvýšenou pozornost. Zatímco ve stavu uvolnění zamrkají oční víčka v průměru 22krát za minutu, při četbě knihy je to už jen 10krát a při práci s počítačem člověk mrkne pouze osmkrát za minutu. Jednotvárnou námahu pro oči představuje také řízení auta. Méně časté mrkání pak znamená větší ztrátu ochranného slzného filmu z povrchu oka
Velké oční potíže samozřejmě patří do ordinace lékaře, při mírnějších formách problémů lze nejprve zkusit hledat pomoc v lékárně. Tady nabízejí například oční kapky, pomáhající obnovit slzný film, či ampulky pro citlivé oči a pro uživatele kontaktních čoček.
První pomoc při únavě očí u počítače a televize
Hýbejte očima a snažte se dívat na celou obrazovku, nejen na jedno místo.
Myslete na to, že máte mrkat.
Po každé hodině práce si odpočiňte a oči procvičte.
Ochlazením zavřených víček vlažnou vodou se oči uvolní.
Pokud špatně vidíte, navštivte očního lékaře. I když už brýle nosíte, absolvujte oční prohlídku nejméně jedou ročně.


Růže

14. května 2007 v 11:06 | Vaše Marcela |  Květiny
Jako bez světla růže ,
jako bez moře sůl ,
jako člověk bez kůže ,
jako jen zeměkoule půl
Růže (Rosa)
Královna mezi květinami jsou květiny výjimečné krásné, a to nejen svým tvarem a barvami, ale i vůní.
RŮŽE BÍLÁ - nadevše je čisté svědomí
RŮŽE RUDÁ - náležím zcela tobě
RŮŽE RŮŽOVÁ - jsi krásná
RŮŽE ŽLUTÁ - závist, mlčení, nevěra
Moc krásné obrázky růží najdete v rubrice Galerie tak se koukněte jsou moc krásné.

Rady do kuchyně

11. května 2007 v 17:27 Recepty
Rady do kuchyně,které se vždy můžou hodit
Uvařte a zchlaďte

Jedním z nejdůležitějších pravidel je, že uvařený pokrm se musí do dvou hodin ochladit nebo zmrazit. Počítejte i s dobou, kdy byl pokrm na stole. Jestliže byl pokrm ponechán při pokojové teplotě déle než dvě hodiny (nebo jednu hodinu v teplém prostředí), přítomné bakterie se mohou rozmnožit do té míry, že požití takového pokrmu již není bezpečné a je proto lépe ho zlikvidovat.
Výjimkou je dětská a kojenecká výživa - její zbytky mají být vždy po ukončeném krmení zlikvidovány.
Čistota, čistota, čistota
Užívejte čisté nádobí Po vyjmutí pečené drůbeže z trouby oddělte nádivku a před podáváním na stůl odstraňte z masa kosti.
Zbylé pokrmy mají být dány do čistých nádob, nikdy je neskladujte v nádobách, ve kterých byly připravovány nebo servírovány. Množství pokrmu rozdělte na menší porce a nádoby, v kterých bude uskladněn, plňte tak, aby vrstva pokrmu nebyla vyšší než 5 cm, což umožňuje rychlé zmrazení.
Nenechávejte zbytky chladnout na kuchyňském pracovním stole. Promíchání pokrmu čistou lžící může urychlit ochlazení, pak je však nutné nádobu uzavřít a vložit do chladničky. Pro urychlení rovnoměrného chlazení ponechejte kolem nádoby s pokrmem, umístěné v chladničce nebo mrazícím zařízení, volný prostor. Pro zachování struktury potraviny je třeba, aby před zmrazením byl pokrm vychlazen.
Neskladujte uvařené jídlo déle než dva dny

Zbytky pokrmů spotřebujte nejlépe do dvou dnů. Některé pokrmy jsou bezpečné i po 3-5 dnech, ale čím déle jsou uvařené pokrmy skladovány, tím vyšší je možnost, že se pokrm zkazí a může způsobit otravu. Proto všechny pokrmy, které nemůžete spotřebovat ihned,
zmrazte a nezapomeňte sledovat datum jejich uložení.
Pro rozmrazení potravin existují tři bezpečné způsoby: v chladničce, ve studené vodě a v mikrovlnné troubě. Nejbezpečnější postup je pomalé rozmrazení v chladničce. Pro rychlé rozmrazení lze potravinu vložit do vodotěsného plastového sáčku, ponořit do studené vody a vodu každých třicet minut vyměnit.

Co mě zaujalo

7. května 2007 v 17:32 | časopis moje rodina |  Čtení k ranní kávě
Květiny mluví za vše
Občas v životě dostávám květiny. Někdy jako projev něčeho zvláštního, někdy jen tak. Nikdy nezapomenu na svou svatební kytici. Zcela samostatně ji vybíral můj nastávající. Ta kytka byla překrásná! Nádherná, něžná, bohatá, voňavá. Pochopila jsem, jak mne vidí. Jaké to ženě nechal zhotovit tak nádhernou kytici. Tou kytkou mi řekl všechno, co nedokázal vyjádřit slovy.
Vzpomínám si,. když jsem ležela v porodnici přišly za mnou mé někdejší kolegyněa překvapily mne velkou kyticí.. Vždycky si budu pamatovat své slzy vděčnosti za to, že na mne nezapomněly.
Malé kytičky smíchané s plevelem, hlínou a větvičkami dostávám od jara do podzimu velmi často. Děti se vraceli z procházky nebo ze zahrady, vtrhli do bytu, nemohli se ani přezout, jak spěchali ke mně a chtěli mi předat svůj důkaz lásky, potvrzení toho, že na mne i venku myslely. Někdy jsem se přemohla, abych neutrousila nějakou pichlavou poznámku o právě vyluxovaném koberci, na němž to zrovna teď přestalo být vidět. Zranila bych jejich city, které mi vyznávají rozzářenýma očima a užmoulaným, střapatým svazečkem květinek a trávy. Vázičku s kytičkou si pak stavím někam, kde ji budu mít na očích. Chci, aby věděly, že si jejich dárku vážím a že pro mne jejich pozornost mnoho znamená.
Proč nás ženy ty kytky tak berou?Proč nám trošku měknou kolena a vlhnou oči, proč se musíme usmívat, když na nás někdo vytasí nějaký ten pugét? Co je na těch rostlinách tak zvláštního, že k nám mluví?
. Například květiny: kolik druhů, barev, tvarů, velikostí, vůní... a vlastně ani nejsou nijak užitečné, nedají se jíst. Nepochybně kvetou nám lidem pro radost. Zřejmě je jejich úkolem dokazovat lásku. Ten kdo květinu daruje daruje i krásná slova….. jsi jedinečná, jsi krásná, jsi hodna lásky, péče, ochrany a bezpečí,...

Vzpomínka na dětství

Sluneční paprsky bodají do mého obličeje a já zjišťuji, že jen pohled z okna do jarní ulice mi nestačí. Otevírám tedy obě křídla a nasávám vzduch prosycený pampeliškou. Kdo mi chce tvrdit, že pampeliška přece nevoní, tomu si dovolím oponovat. Voní, a jak! Cítím z ní něco známého, krásného a hodně vzdáleného. Nádherně voní dětstvím!
Věnečky, kterými jsme se jako malé holky zdobily, kytičky, které jsme nosily maminkám, podávajíc je rukama ušpiněnýma od mlíka, které je pro tuto rostlinku charakteristické. Zatoužila jsem si po letech znovu uplést věneček. Alespoň malý, symbolický, ne pro nikoho, jen tak sobě pro radost. Vyšla jsem tedy ven před barák a začala jsem pampelišky trhat. Jenže ouha, ani jeden stvol nebyl tak dlouhý, aby se mi věneček podařilo uplést. Rozhlídla jsem se po okolí, abych zjistila, jestli někde neobjevím místo s pampeliškami vhodné délky, když jsem kousek od sebe zahlédla starší paní. Dívala se na mně a malinko se usmívala. " Tak, teď si o mně bude přinejmenším myslet, že jsem praštěná." Omluvně jsem se na ni usmála a chtěla jsem se vrátit zpět do domu. Jenže v tom už paní kráčela směrem ke mně. " Dobrý den, jestli chcete pampelišky na věneček, vím kde rostou dlouhé. Jestli chcete, ukáži vám je." Trošku jsem zaváhala, přece jen jsem začínala mít pocit, že pletení věnečků je záležitost malých holčiček, ne zralé čtyřicátnice. Jenže paní se nedala odbýt a už mě vedla směrem ven z naší ulice. Už po pár krocích jsem byla ráda, že jsem se nevrátila domů, jak jsem původně chtěla.
Stará paní byla velmi milá a příjemná, cesta nám rychle utekla a za chvíli jsme se opravdu ocitly u louky plné dlouhých pampelišek. Společnými silami jsem trhaly pampelišky a vzpomínaly na dětská léta. Já čtyřicátnice a o dvě generace starší babička. Za chvíli byl věneček hotový. Byl skoro stejný jako před lety, přece jen ale něčím zvláštní. S každou žlutou kytičkou byla do něj vpletená hezká vzpomínka na dobu bezstarostného dětství. Věneček jsem pověsila na roh osamělé lavičky a vydala jsem se spolu s paní opět zpět k domovu. Tento den byl pro mě velmi zvláštní. Nádherně zvláštní. Na louce poseté žlutými knoflíky jsem si uvědomila, jak je důležité mít na co vzpomínat…

Děkuji za návštěvu a přijďte zas